Cejch

Tenhle song je o předsudcích.

O tom, jak rychle si dokážeme o druhém člověku udělat jasno, aniž bychom o něm ve skutečnosti věděli skoro nic.

Stačí mikina, kapuce, tetování, svaly, drahý oblečení, výraz v obličeji nebo informace z minulosti… a během pár vteřin už máme verdikt.

Feťák. Kriminál. Nebezpečnej. Namachrovanej frajer. Zlatokopka. Někdo, komu se radši vyhnout.

Jenže vzhled neříká nic o charakteru.

Člověk může vypadat tvrdě a přitom být první, kdo se zastaví, když někdo potřebuje pomoc. Může mít minulost, na kterou není pyšnej, a přesto být dnes úplně jinde. A naopak někdo může působit dokonale, slušně a důvěryhodně, ale uvnitř být přesným opakem.

Právě tohle jsem chtěl v Cejchu říct.

Jedna chyba není celý člověk.

Jedna jizva není celý příběh.

A jeden špatnej den by neměl rozhodovat o tom, jak se na někoho budeme dívat dalších deset let.

Znám lidi, kteří mají za sebou vězení a kdyby šlo do tuhého, kryli by vám záda bez jediného slova. Stejně jako jsem potkal lidi, kteří vypadají dokonale a prodali by vás při první příležitosti.

Život prostě není černobílej.

A největší problém je možná v tom, že si rádi pamatujeme pád, ale už méně nás zajímá, kolikrát se člověk dokázal zvednout.

Cejch není omluva špatných rozhodnutí.

Je to připomínka, že člověk má právo se změnit.

Že minulost nemusí být doživotní rozsudek.

A že než někoho odsoudíme podle vzhledu, minulosti nebo první informace, kterou o něm uslyšíme, možná bychom se měli na chvíli zastavit.

Protože ten, kterému se dnes na ulici radši vyhneš, může být zítra právě ten člověk, který udělá krok dopředu ve chvíli, kdy všichni ostatní zůstanou stát.

Ne každej padne proto, že je špatnej.
Někdo jen nedostal šanci setřít cejch.