Mě drží mříže, Tebe slib 

                            trest pro dva

Kolik lidí sedělo za mřížemi? A kolik těch, kteří čekali venku?

Mé drží mříže, tebe slib je příběh o lásce, kterou rozdělil rozsudek. O ženě, která každý den nese část trestu, aniž by ji kdy soud odsoudil.

Song o čekání, dopisech, návštěvách a otázce, kterou si klade nejeden vězeň:

"Zasloužím si vůbec, že tam venku pořád čekáš?"

Protože někdy nejsou nejtvrdším trestem mříže z oceli.

Někdy je to slib, který člověk dal z lásky.

Dopisy z basy

Ne každý dopis z vězení je plný stížností, výmluv nebo lítosti.

Dopisy z basy vypráví příběh člověka, který přijal odpovědnost za vlastní chyby a snaží se proměnit ztracený čas v něco, co má smysl.

Sport, knihy, práce, disciplína a sny o budoucnosti. Mezi řádky dopisů se neodehrává boj se systémem, ale boj člověka se sebou samým.

Song o odpovědnosti, vytrvalosti a víře, že i za mřížemi může začít cesta k lepšímu životu.

Protože někdy nejsou nejsilnější zbraní pěsti ani vztek.

Někdy je to schopnost vydržet, nezlomit se a jít dál.

Respekt se neptá

Ve vězení nestačí velká pusa, svaly ani pověst.

Respekt se neptá je syrový příběh o prostředí, kde se člověk nehodnotí podle řečí, ale podle toho, jak obstojí pod tlakem.

Song vychází ze skutečných zkušeností a ukazuje svět, ve kterém často rozhoduje jediné – jestli uhneš, nebo zůstaneš stát.

Není o násilí ani o hledání konfliktů.

Je o odvaze, sebekontrole a okamžicích, kdy člověk zjistí, že skutečná síla nezačíná ve svalech, ale v hlavě.

Protože opravdový respekt se nevynucuje.

Rodí se v tichu, když obstojíš ve chvíli, kdy by většina lidí couvla.

Když zavřu oči

Za mřížemi člověk přijde o spoustu věcí. O svobodu, soukromí, možnost rozhodovat o vlastním životě.

Ale ne o sny.

Když zavřu oči je osobní a emotivní song o chvílích, kdy se vězeň alespoň na okamžik vrací domů. Do světa bez mříží, bez dozorců a bez minulosti, která ho do vězení přivedla.

Na první pohled tvrdý, potetovaný chlap za mřížemi. Uvnitř ale člověk, který touží po obyčejných věcech – po blízkosti, lásce, normálním ránu a životě, který většina lidí považuje za samozřejmost.

Protože i za zdí z betonu a oceli zůstávají sny, které nejde zamknout.

A někdy stačí zavřít oči, aby celý kriminál na chvíli zmizel.

Už nic nedlužím

Každý člověk nese následky svých rozhodnutí.

Někdo zaplatí pokutou. Někdo roky života.

Už nic nedlužím je osobní song o druhých šancích, předsudcích a životě po výkonu trestu. O chvíli, kdy člověk přijme odpovědnost za svou minulost, zaplatí za ni časem, penězi i ztracenými roky, a přesto zjišťuje, že některé rozsudky nikdy nekončí.

Song není o hledání výmluv ani soucitu.

Je o jednoduché otázce:

Kolikrát musí člověk zaplatit za jednu chybu?

Protože minulost změnit nejde.

Ale budoucnost by neměla určovat navždy.

Nech mě poznat, než mě odsoudíš.

Už nic nedlužím.