Nelži mi

Nelži mi je o slibech.

O těch velkých větách, které se říkají snadno, dokud nepřijde chvíle, kdy je člověk musí opravdu dodržet.

"Počkám na tebe."
"Ať se stane cokoliv."
"Navždy."

Sám jsem takových slibů za zdí slyšel hodně.

A právě proto tenhle song nevznikl z nějaké vymyšlené situace. Vychází z reality. Z toho, co jsem sám zažil, slyšel, četl v dopisech a pozoroval kolem sebe.

Když se za člověkem zavře katr, podobná slova dostanou úplně jinou váhu.

Nemůžeš jen tak přijít domů, něco si vyříkat nebo zjistit, co se skutečně děje. Zůstávají dopisy, telefonáty, návštěvy a hlavně důvěra.

A právě proto dokáže lež bolet možná ještě víc než venku.

Čas ve vězení běží jinak.

Venku se život mění. Lidé chodí do práce, poznávají nové lidi, řeší svoje starosti a postupně pokračují dál.

Za zdí může člověk celé dny přemýšlet nad jedinou větou v dopise.

Čekat na další.

Držet se slov, která pro něj znamenají mnohem víc, než si jejich autor možná vůbec uvědomuje.

Nelži mi není o tom, že každý musí čekat.

Několik let je dlouhá doba. Někdo to zvládne a někdo ne.

A podle mě je fér si přiznat, že nikdo dopředu nemůže s jistotou vědět, co takové odloučení udělá s ním, s druhým člověkem nebo se vztahem.

Ten problém není v tom odejít.

Problém je slíbit něco, co už dávno neplatí, a nechat druhého dál žít v přesvědčení, že je všechno stejné.

Proto ten název.

Nelži mi.

Radši mi řekni pravdu, i kdyby bolela.

Pravda může člověka srazit na zem jednou.

Lež ho může rozežírat každý den.

V tom songu je i jeden konkrétní obraz, který se mi s tímhle obdobím spojuje.

Dopisy.

Člověk na ně čeká jako na jednu z mála věcí, které ho dokážou na chvíli dostat ven. Čte je několikrát. Pamatuje si věty. Hledá v nich významy, které by venku možná vůbec neřešil.

A když je jeden den všechno plné slov o lásce a potom najednou přijde ticho, hlava si začne doplňovat všechno sama.

Právě tehdy člověk pochopí něco, co si může nést ještě dlouho potom:

Slova mají cenu jen tehdy, když za nimi stojí činy.

Nelži mi proto není jen song o vztahu za mřížemi.

Je o důvěře obecně.

O tom, že některá pravda může bolet jako rána, ale pořád je lepší než krásná lež, na které člověk staví svůj život.

Radši bolestivou pravdu dnes než pohodlnou lež na každý další den.